Row

Jméno

Druhé jméno

Pohlaví

Věk

Hodnost

Schopnosti

Škola magie živlů, Škola bílé magie, Škola válečné magie

Spirita 
Spiritaga

Chrona
Chronara
Chronaga

Aero
Aera
Aeraga

Flora
Floria
Floriaga

Oregladii
Malleus

Cintura
Sanctificazione

Summon

Dovednosti

Zkušenosti

Platidla

O mně

Minulost

Náš příběh začíná daleko. Dál než by si kterýkoliv vlk mohl představit. Náš příběh začíná na světě jménem Fenris. Té noci zuřila nad územím smečky bouře. Blesky křižovaly nebe a ledový vítr ohýbal sosny až k zemi. A právě tehdy přivedla Ménea na svět tři štěňata. Prvorozený mel kožich, jako černá noc. Další byl jeho opakem. Se srstí bílou, jako padlý sníh. A nakonec vlčice, jejíž srst byla temně šedivá jako bouřkové mraky. Ten den začaly celé smečce krušné časy. Štěňata byla neposedná a od prvního okamžiku, kdy se naučila chodit, vyváděla neplechu kdykoliv k tomu dostali příležitost. A tak tomu bylo dlouhých deset let. Protože pak se alfa rozhodl, že je čas aby se jeho synové začali učit. A tak Row a Elánius opustili rodný Fenris. Cestovali mezi světy, kde se učili nejrůznějším věcem. Lovu všemožných tvorů, boji, magii ale i strategii, etiketě, odvaze, cti, chrabrosti, lásce a nakonec i zradě. A právě tehdy Row sprovodil ze světa vlastního bratra. S těžkým srdcem se vrátil na rodný Fenris a vypověděl vše svému otci. Bohužel Seto neměl pro Rowa pochopení. Ztrápený ztrátou syna vynesl nad Rowem rozsudek a tím byla služba. Trest pro všechny jenž se proviní prosti smečce. Měl sloužit lidem. Pod ranami bičů tahat těžké náklady. Spávat s vyvrhely, vrahy, a dalšími divokými vlky. A tak, Row nastoupil do Služby. Moc dobře věděl, že byl jeho trest za vraždu bratra spravedlivý. Poslušně plnil příkazy těch dvounožců, kteří ho používali jen jako tažnou zvěř a za mrazivých nocí hlídal jejich obydlí, jen aby mohli být v bezpečí proti všemu, co by mohlo na jejich vesnici zaútočit. Atak to bylo několik let, dokud jedné noci Row nezaslechl v dálce podivný hluk. Okamžitě se vydal tím směrem a nalezl mladého válečníka, který bojoval o holý život s hladovým medvědem. Na nic nečekal a vrhl se člověku na pomoc. Společně bojovali bok po boku, dokud medvěda neudolali. Tehdy se ještě mladý Ragnar podíval vlku do očí a uviděl více než jen divoké zvíře. A tak ještě té noci Rowa za nemalou sumu odkoupil. Row v duchu proklínal bohy za to, jak se mu vysmívají. Nasadil svůj život, aby ochránil člověka a za to se stal jeho majetkem. A najednou ucítil na šíji Ragnarovu holou ruku. Nebyla to rána bičem ale něžné pohlazení. A v tu chvíli Row poznal, že nejsou všichni lidé stejní. Od té chvíle se stali z Ragnara a Rowa nerozluční přátelé. Starali se jeden o druhého. Row nosil svého pána na zádech a střežil jej každou noc. Společně spali, společně jedli a společně i bojovali. Kdykoliv se Row zranil, Ragnar jej starostlivě ošetřoval a nakonec mu nechal vykovat i zbroj. Ale nic netrvá věčně. Nakonec Ragnar padl v bitvě, tak jak se na válečníka patří. Ležíc na sněhu zbroceném krví s kopím v boku zvedl ruku a položil ji Rowovi na čumák. „Propouštím tě ze služby jsi volný, příteli...“ To byla jeho poslední slova. Ještě dlouho po tom se ozývalo smutné vytí. Nakonec Row opustil rodný Fenris a jeho cesty jej dovedly až sem.

Rodina

Majetek

Benichime

Ostatní

Velikost hromového vlka

Ostatní