Na hlavu spící vlčice dopadaly malé kamínky. ,,Vstávej semínko holala, bude z tebe fiala.“ Se spící vlčicí to však ani nehnulo. Najednou se k hlavě vlčice přiblížily tlapy s totožnou hnědou barvou srsti, jako měla spící Yu-Jie. ,,Vstávej, ty zařezávající dřevo!“ Zatřásla hnědá vlčice se spící hnědobílou vlčicí. ,,Bakk…“ ukápla slina Yu-Jie od tlamy. ,,To snad hoří?“ Olízla se. ,,No tak nějak…“ protočila očima Bakk Mort Alas. ,,Cože?!“ Vyskočila do sedu Yu-Jie a Bakk chytla náramný výtlem. ,,Po ránu vypadáš ještě víc sexy, než kdy jindy.“ Na to se jen hnědobílá vlčice zamračila a s ignorováním dalších rýpnutí od její sestra se protáhla a nahlas zívla. ,,Super, ještě si zkus upravit tu srst, vypadáš jak zmuchlaná hrouda listí.“ ,,Dík,“ jen odvětila Yu-Jie a snažila se tlapou nějak učesat svou nezbednou srst. Mezitím Bakk vycházela houpavým krokem z jeskyně. ,,Zkus to narovnat oklepáním,“ zavolala už z venčí Bakk na Yu-Jie. Yu-Jie se zamyslela nad slovy Bakk a nakonec se oklepala. Pohled na Yu-Jie byl k popukání. ,,Ty!“ Vyběhla vlčice z jeskyně se vztekem za svou sestru. ,,Ale, ale, nějaká nadýchaná, ne?“ Smála se Bakk Yu-Jie. Yu-Jienina srst skončila ještě víc rozčepýřená do všech světových stran a tak vypadala jak jedna velká chlupatá koule. ,,Pojď medvídku, už mám hlad a ze všeho nejvíc bych si dala právě … medvídka.“ ,,Buď ticho,“ okřikla už méně rozzlobená Yu-Jie a následovala v cestě svou sestru do lesa.
Cesta probíhala v tichu. Občas ticho prořízlo jemné zapraskání větví či štěbetání ptáčků. ,,Ty Bakk, víš co ti nedošlo?“ Bakk s jemným “hm“ natočila hlavu na stranu a tak dala najevo, že svou starší sestru poslouchá. ,,V tomhle ročním období moc medvědů nenajdeš, pokud jim však nechceš vlézt do úkrytu a sníst je ve spánku, ale to doufám, že není tvá parketa.“ ,,S tím medvědem jsem tě jen škádlila. Nejsem zas tak hloupá.“ Odvětila Bakk. ,,Jo jasně, ale pamatuješ…“ ,,Pššš.“ ,,Nepšti mě!“ ,,Pšššš! Koukej!“ Snažila se ztišit Bakk Yu-Jie, když zahlédla mladý pár jelena a laně. Bakk se slastně olízla. Jelena neměla dlouho. Yu-Jie už také pozorovala zpoza houští pár sudokopytníků. Oběma vlčicím se vykouzlil úsměv ve tváři. ,,Takže Yu, až odpočítám a řeknu teď, tak vyběhneme za tím jelenem, laň necháme být.“ Yu-Jie jen v tichosti kývla na souhlas a čekala na odpočet Bakk. ,,3,2,1…TEĎ!“ A vlčice vyběhly. Chvíli byly vlčice stejně rychlé, ale pak Yu.Jie začala Bakk předhánět. To se samozřejmě vlčici s křídly nelíbilo a tak zrychlila, ale pořád Yu-Jie nestačila a tak využila magie, ne moc, aby své sestře neublížila, ale štípnout to mohlo. Pouhou myšlenkou vytvořila jemnou prskající kuličku a poslala jí do ocasu Yu-Jie. ,,Bakk, co vyvádíš?! Jsme tu kvůli lovu!“ Místo projevu nějaké bolesti Yu-Jie Bakk sprdla. Bakk se ušklíbla a využila zpomalení své sestry. Nakonec jí předehnala. Yu-Jie se zamračila. Už ani tak nemyslela na toho jelena, za kterým se tak řítily. Kousek před Bakk byl spadlý kmen stromu, ten by hravě Bakk přeskočila, ale co kdyby už to nebyl kmen stromu? Yu-Jie se ušklíbla, Bakk se začínala blížit ke kmeni, když v tu chvíli kmen zmizel. *Co to?*, pomyslela si Bakk, ale pokračovala v běhu dál, zatímco Yu-Jie zpomalila a kolem očí se jí vytvořila jemná šedá mlha. Musela se hodně soustředit. Najednou se Bakk skácela k zemi, na záda jí spadlo snad tisíc menších kamenů! Yu-Jie znovu zrychlila a s ladností předběhla Bakk. Pokračovala dál v běhu za jelenem, kterému chvilkama docházely už síly. Bakk se po chvilce oklepala od kamenů a vyběhla znovu za Yu-Jie. Byla naštvaná. Zase prohrávala proti své sestře. Rozhlédla se. Ovládala živly, tak co trochu víc nepoškádlit Yu?
Větve stromů se před Yu-Jie začaly sklánět a tak zatarasovaly cestu. Yu-Jie všemožně kličkovala. Bylo to těžký, ale nakonec to zvládla. Chtěla se ohlédnout a vysmát se Bakk, když v tom jí kolem hlavy proletělo několik ohnivých koulí. Yu-Jie se lekla, tohle nečekala. Jedna větší koule, jí prosvištěla přímo mezi ušima a tak jí sežehla pár trčících chlupů. Pak začalo jít do tuhého. Yu-Jie se ale obalila ohnivým pláštěm a tak veškerou ohnivou magii seslanou od Bakk pohltil její ohnivý plášť. S ohněm už na ní Bakk nemohla, ale ani s vodou a ledem. Už dávno ztratily jelena. Musel zpanikařit, když viděl to ohnivé představení. Bakk se ale nehodlala vzdát a tak začala šlehat blesky. Yu-Jie nakrčila čenich, jak musela znovu kličkovat a uhýbat se bleskům. Yu-Jie se prudce zastavila a otočila se tváří v tvář své sestře. Zlým pohledem hleděla do očí své sestry. Pronikala jí do mysli. Bakk se bránila, snažila se utvářet všemožné stěny z živlů, ale ty nedokážou zabránit proniknutí do mysli, tomu zabrání jen bylinky či začarované talismany. Yu-Jie byla v mysli Bakk. ,,Teď hned přestaneš mě bombardovat magií!“ Rozkázala Yu-Jie Bakk a vyšla jí z mysli. V běhu se Bakk nezastavila. Sestra na ní už kouzla nesesílala, tak Yu-Jie odvolala pyropalt, ale neuvědomila si, že Bakk se řítí na ní a že kousek za Yu-Jie je menší kopec, kopec který ale vedl dolů. A v tu chvíli, co to Yu-Jie došlo, se už společně sestry řítily z kopce, zase. ,,Ty seš úplně pitomá! Co tě to napadlo?!“ Křičela Yu-Jie naštvaně na Bakk, když dopadly na tvrdou zem. ,,Páni, to byla jízda.“ Ignorovala Bakk Yu-Jie. ,,Ale co to tu tak krásně voní?“ zamyslela se nahlas Bakk a Yu-Jie se rázem začenichala. ,,Je to jako pečený maso. Tak to voní.“ Prohlásila Yu-Jie a Bakk s kývnutím hlavy souhlasila. Pak se naráz obě podívaly za sebe a Yu-Jie šťastně zavýskla. ,,To je ten jelen, po kterém jsme šly! A je pečený! Tys ho asi zasáhla tou ohnivou koulí!“ A v tu chvíli Yu-Jie odpustila Bakk tu ohnivou smršť a dala se do jídla, Bakk se hned přidala.

Prosím, tímto bych měla mít splněné všechny podmínky pro povýšení z omegy na sigmu.

Lov během kterého se moc neloví ale je to sranda.

+5% Lov
+100 Vp.
- Row