"Kage, jsi v pořá..." Ian se začal sklánět k druhému vlku, když v tom ho zasáhl hlas skřípající jako led o ocel přímo do uší. Musel si je zakrýt, a tak sebou plácl vedle Kageho přímo do závěje. Odvážil se postavit, až když dozněla poslední ozvěna. "Sakra, co to bylo?! A na koho ten hlas mluvil? Vidíš něco?" Vyprskl a zavrčel. Kolem už se ale opět proháněl jen ledový vítr.
Po nějaké chvíli se Ian opět vydal na cestu. "Tohle je fakt divné. Myslel jsem, že je to přírodní úkaz. Ale ten hlas zněl sakra osobně..." Brblal si pod vousy a pytoval paměť, kdo z jeho minulosti by po nich teď mohl jít. Neměl ani tušení, že se pronásledovatel zaměřuje spíš na Kageho.