Šavlozubý tygr přikývl. "Tohle určitě nebylo jen v tvé hlavě. Nevím, kdo nebo co je ta Senka, ale nevypadá taky úplně mrtvá." Chvíli pokračovali tiše. Dokonce tak tiše, že si Kage mohl všimnout Ianova zamyšleného našlapování. "Že by ve skutečnosti byla nějaký duch? Nebo démon? Možná, že ji přivedla zpátky tahle magická anomálie. Každopádně bych se měl na pozoru." Před dvojicí se pomalu zvedal sněžný val. Tohle tu určitě ještě před pár dny nebylo. Po chvilce dohadování se Kage pokusil vydrápat nahoru. Nedostal se ale ani do půlky, když mu uklouzly tlapy a on se skutálel zpátky. "Nevadí," prohlásil Ian a vytasil své ostré drápy. Metr za metrem se drápal nahoru a tlačil před sebou vlka. Nakonec se ale dostali až na vrchol... Kde se jim otevřel výhled na jarní paseku plnou květin a létajících motýlů, kde se přesně pod magickou trhlinou proháněli ostatní členové smečky. Jak už to ale ten den bylo se vším, vše působilo trochu zlověstně. Dírou v obloze se proháněli ledoví démoni sem a tam, až se jejich hadovitá těla leskla ve slunci. Květiny a motýli fialově pableskovali, jako by šlo o pouhé iluze. Ke každému vlku také z trhliny vedl fialový proud energie, takže působili spíš jako groteskní loutky než bezstarostně si hrající šelmy.