*Jeden z dalších slunečních dnů* pomyslela jsem si převalila se na bok ,když jsem ležela na léčivé louce spolu s Erenem a Muertem koukla jsem se na ně a pak zase odvrátila zrak na tu modravou oblohu kde se honily mraky a přitom všem na nás stále svítilo to jasně žluté Slunce . Stále jsem ležela a nevěděla co dělat Muerto na tom byl asi stejně a Eren už ani radši nemukl stále se převalovál nebo dělal nějaké gymnastické kousky a já se na t se smíchem koukala a když už se rozhodl protáhnout si trochu křídla zahlédl v něco v dáli a upřel na to svůj zrak .Eren v dáli zahlédl jakéhosi Jelena kterému šlo z parohů modré světlo(podoba jelena : https://cz.pinterest.com/pin/492440540483358882/ )
a hned když ho zřetelně uviděl vrhl se na něj já jen tak tak stihla ho chytit tlapkou za ocas aby za ním tak neletěl .Protože zřejmě nebude odsud takového jelena jsem ještě neviděla a Muerto taky ,protože na většinu nebo spíš všechny svoje výpravy jsem ho brala sebou .Eren se na mě kouknul zlostným pohledem male já upírala zrak na toho Jelena který v mžiku zmizel v lese já nečekala a vrhla jsem se za ním a Muerto s Erenem mi byly v patách ,s mečem jsem od Jelena nebyla příliš daleko ,ale něco to pořád bylo .Běžely jsme přes zátoku černých perel kde jsem uviděla pár ptáku jak si tam jen tak lítají a nevšímají si nás ,a my jsme běželi dál až jsme vběhli do Temného lesa kde jsem zakopla a Muerto zakopl o mě a samozřejmě že Eren taky všichni tři jsme leželi na sobe a já nemohla skoro dýchat tak se Muerto zvedl i s Erenem na zádech a pomohl mi vstát rozhlíželi jsme se kolem sebe ale všude jenom tma ani to neodolatelně žluté Slunce už tu nemělo žádnou sílu .Všude jenom šedo a zima ani jediná kapka světla který by to tu celé prosvítila bloudili jsme tmou a doufaly že na něco narazíme ,ale mě spíš zajímá kam zmizel ten jelen vždyť jeho parohy a ten plamen na nich to tu musel celé prosvítit ,ale nikde nebyl ani zmínka po modrém světle .A když jsem tak nad tím dumala otřásla se zem a já spadla Eren byl ve vzduchu takže to sním jenom mávlo i když dost silně a narazil do stromu a spadl do bezvědomí Muerto na tom nebyl nijak jinak spadl kousek ode mě ,ale já nečekala a hned jsem se zvedla běžela k Erenovi a prohlížela ho jestli nemá žádné zranění ,byl v pořádku akorát ho budu asi muset nějakou dobu nosit ale to mi zas tak nevadilo než abych ho tam nechala jen tak ležet jako mrtvolu .Muerto se zvedl a trochu sebou trhl ale stá pořád pevně na tlapkách a došoural se ke mě spolu jsme šli lesem dál a pociťovali jsme další a další otřesy akorát menší takže nás to nikam nesmetlo a vlastně to bylo dobře nechtěla jsem skončit někde v propasti ,když si nevidím ani na vlastní tlapky jak bych mohla vidět propast? .Šli jsme dál lesem dokud jsem nenarazila čumákem do kamene který byl přímo předemnou ani nebyl příliš veliký vlastně jsem si všimla že už nejsme v Temném lese spíš na jeho okraji a taky tam se tyčil ten blbej kámen do kterého jsem narazila a v tu samou chvíli se probral Eren ,ale pořád mi seděl na srsti jako papoušek .Koukla jsem se s Muertem za ten kámen a na tom místě kde rostly květiny jako nikde jinde stál Jelen kterému šly z parohů Modrý oheň jen co jsem se na něj podívala rozplynul se ,šla jsem se kouknout na to místo kde se rozplynul Muerto šel hned za mnou .Na tom místě kde se rozplynul Jelen začal růst malý výhonek nějaké podivné květiny Polárka by ji možná poznala možná ne ,ale já určitě ne a když jsem se koukla před sebe uviděla jsem cestu .Cesta jako žádná jiná vedla přes takový roztomilí ale přesto divný palouček šli jsme teda po vyšlapané cestě na louce si hopsali králíčci velcí i malí schovávali se do nor a zase vylízali zřejmě je o hodně bavilo a bylo to i vidět ,šli jsme teda dál po cestě a užívali si toho klidu . Ta podivná říše po chvíli spíše vypadala jako les a louka spojená dohromady ale i tak to bylo moc pěkné ,ale i to ticho netrvalo moc dlouho a před námi se zjevil Jelen s ohněm na paroheh a ne jeden kolem nás jich stálo minimálně sedm možná víc asi jsme tady nebyly vítání ,,Kdo jste a co tu pohledáváte?!" řekl Jelen před námi a sotva ,když to dořekl všichni králíci zmizeli v norách a po celé louce se rozhostilo hrozivé ticho ,,Ptám se co tu děláte!" řekl ještě jednou a já stanula hrůzou ,ale přece jen sem ze sebe zkusila vydat hlásku ,,Mm-y s-se jen-nom proch-á-zíme " vykoktala jsem ze sebe a on se na mě koukl zlostným pohledem zřejmě nám chtěl ublížit ,ale to bych já nedopustila . ,,Uspěte je "řekl znovu a nad námi se zjevil zeleno-žlutý prášek po kterém jsem hned usnula vzali nás a nesly do jakéhosi "království" které větvilo na stromech.Dorazily jsme do toho lesního "Království" kde na nás čekaly jakýsi lidi ,probudily jsme se až v jakémsi sále kde na nás čekaly ti lidi ,,Kdo jste?" zeptal se nás jeden zřejmě král ,,Vlci ze smečky Červeného Měsíce a vy jste kdo ?" opáčil Muerto a Eren se tyčil vedle něho aby aspoň trochu z něj vyzařoval strach ,,My jsme Elfové a vy jste v Pohádkovém údolí sem se dá dostat jen tak že projdete hluboko Temným lesem který je hranicí mezi vaším a naším světem taky je těch světů mnohem víc než si kdokoli myslí " řekl Král Elfů *Údolí pohádek?* zeptala jsem se sama sebe a jen co sem se koukla kolem sebe stála kolem nás stráž která měla nachystané zbraně kdyby se něco stalo .Všichni ti stráže ve mě strach nebudily viděla jsem horší věci než jsou tihle maníci ,,Takže vy jste vlci z druhé strany dobře a co tady pohledáváte?" zeptal se Král ,,My jsme zabloudily a prosím můžete odvolat ty stráže trochu mi lezou na nervy " řekl Muerto a Král přikývl ,, , ale Králi co když jsou nebezpeční" řekl někdo kdo stál vedle něho zřejmě nějaký sluha nebo někdo ,,Nejsou nebezpeční věř mi Arghame " řekl Král a Argham ustoupil a stráže sklopily zbraně ,,Chcete se projít nebo chcete už jít ?" zeptal se Král ,,My se jenom koukneme a zase půjdeme nebudeme vás už nadále rušit" opáčil Muerto ,, ,Ale to vůbec nevadí my rádi uvítáme jakoukoli návštěvu a vlastně můžeme si posílat dopisy ? o druhé straně toho moc nevím a vy nevíte nic o Pohádkovém údolí takže by to i něčemu prospělo " řekl Král a Muerto Přikývl na souhlas .A my jsme se šli projít po Pohádkovém údolí a viděli jsme různá stvoření jako například : skřety , víly , Kentaury ,Čarodějnice , Zajíce co měli křídla kteří si hráli u malého potůčku, a spousty dalších stvoření ,ale pomalu jsme usínaly a nakonec jsme usnuli všichni tři uprostřed paloučku a ,když jsme se vzbudily už jsme byly zpátky na naší straně za Temným Lesem ....

Obrázek Pohádkového údolí :
https://cz.pinterest.com/pin/29273466303905238/

Obrázek království ,který byl kousek dál od Pohádkového Údolí:
https://cz.pinterest.com/pin/469570698620433466/