Kde si v houští se skrýval obří hromový zadek vlčice. No, bylo to velké houští. Vlčice číhala na krásného zajíce. Pro vlka snídaně, pro hromového vlka jednohubka, ale chutná jednohubka! Yu-Jie nejen sledovala zajíce, ale i si prohlížela okolní terén, když tu ji najednou uviděla. Tu černobílou vlčici, vedle které se vždy Yu-Jie cítila trochu škaredě. Byla to Terka a úsměvem na rtech seděla a sledovala cosi před sebou. Yu-Jie se zamračila. *Kam to Terka kouká?* ptala se sama sebe a pak spatřila skrčenou krásně do barev duhy zbarvenou vlčici , jak velmi vážně číhá na toho samého zajíce, co Yu-Jie. Hnědobílá vlčice propukla v hlasitý smích a nejen že vyplašila hejno ptáčků, ale i toho krásného zajíce, na kterého se obě tak zřejmě těšily.